V procesu výroby skla je teplo klíčovým faktorem – určuje, zda vznikne kvalitní sklo, nebo odpad. Když pec nedokáže rychle dosáhnout požadované teploty, cykly ztuhování se prodlužují, přesnost ohýbání se zhoršuje a během procesu ztuhování se objevují napěťové praskliny.
Trubice s krátkovlnným infračerveným zahříváním řeší tento problém. Poskytují přesně kontrolovatelnou energii bez téměř žádné konvekce – sklo se tedy zahřívá jako první, ne vzduch kolem něj.
Co se vlastně děje uvnitř trubice
Tyto trubice jsou vyrobeny z krátkovlnných infračervených zářičů umístěných uvnitř křemíkového obalu. Jejich výkon je prakticky okamžitý – plný výkon je dosažen během několika sekund. Díky tomu zůstávají teploty stabilní i během opakovaných cyklů.
Spektrální výstup umožňuje přesné poskytování energie tam, kde ji sklo skutečně absorbuje. To znamená méně zbytečného tepla, které by mohlo ovlivnit kvalitu výrobku. Výkon zůstává stabilní i při dlouhodobém provozu. Kompaktní tvar trubic umožňuje jejich použití ve standardních montážních systémech.
Proč jsou tyto trubice ideální v reálných procesech
Při ztuhování skla rovnoměrné zahřátí snižuje teplotní gradienty, čímž se snižuje riziko prasknutí skla v důsledku napětí.
Při ohýbání skla umožňuje rychlá reakce lepší kontrolu nad deformacemi skla, takže zachovává se konzistencija rozměrů skla mezi jednotlivými výrobními cykly.
Při laminaci EVA/SGP/PVB a sušení povrchů skla krátkovlnné zahřívání rychle zahřívá sklo bez překročení požadovaných teplot – méně bublin, méně zabarvení.
U izolačního skla rychlejší a lépe kontrolované zahřívání zkracuje dobu potřebnou na utěsnění skla a zabraňuje poklesu efektivity sušicích prostředků. Výsledkem je vyšší produktivita, méně oprav a nižší spotřeba energie na metr čtvereční.
Praktické detaily, které nelze ignorovat
Tyto trubice mají velmi vysokou teplotu na povrchu, proto je nutné zajistit dostatečný prostor a ochranu. Jedná se o zářiče, u kterých je viditelný svazek záření. Stínování od dalších zařízení může vést ke vzniku lokálních studených míst, proto je potřeba správně nastavit vzdálenost mezi jednotlivými zařízeními a geometrii reflektorů s ohledem na tloušťku skla a dobu cyklu.
Díky těmto trubicím dochází k mnohem rychlejšímu zahřátí skla, ale stále je potřeba vzít v úvahu tepelnou expanzi a udržovat montážní povrchy čisté, aby zachovála se konzistence rozměrů skla.
Je potřeba přizpůsobit napětí a typ terminálů tomu, co vyžadují ovládací systémy. Při přechodu z výroby pomocí středniovlnného nebo konvekčního zahřívání je potřeba ověřit emisivitu a správně nastavit reflektory.